PROGRAM S ANOTACEMI PŘEDNÁŠEK
Čas na malou snídani, prezenci a radost ze shledání po delším čase
Pozvání do labyrintu
KLAM JAKO POLITICKÁ TECHNOLOGIE V DEBATĚ O KLIMATICKÉ ZMĚNĚ
Proč se používá klamání? Proč je tak účinné? A jak se mu bránit? Na několika konkrétních příkladech z klimatické debaty sociolog Vojtěch Pecka rozebere různé způsoby umění klamu. Nahlédneme na klimatické klamy i v kontextu stručné historie klimatické vědy a politiky.
Vojtěch Pecka
DILEMATA VĚDECKÉ ŽURNALISTIKY: MÁ VĚDU PROPAGOVAT, NEBO KRITIZOVAT, NEBO ANI JEDNO Z TOHO?
Co je smyslem vědecké žurnalistiky – vysvětlování vědy, její popularizace, nebo kritika jejích chyb? Všechny tři postoje dávají smysl, navzájem však jsou obtížně slučitelné. A jak psát a mluvit o vědě, která je natolik náročná, že pochopení její práce vyžaduje hluboké specializované znalosti, jež nemá ani novinář, tím méně čtenář, divák a posluchač? Přednáška ukáže na příkladech z praxe včetně klimatické krize a pandemie covidu, v čem je vědecká žurnalistika specifická, pokud jde o práci se zdroji, s ověřováním informací a s pojetím vyváženosti.
Petr Koubský
Přestávka na střeše
JE POČÍTÁNÍ OSOBNÍ UHLÍKOVÉ STOPY KRAVINA?
Neřízený rozhovor teoretického fyzika a ajťáka matfyzáka, kteří se celý profesní život věnují příčinám, důsledkům a řešení klimatické změny.
Petr Kucka a Ondráš Přibyla
JAK TO VIDÍ MLADÍ
Co znamenají technologie, internet, sociální sítě a AI pro komunikaci v dnešním světě? Vnímáte je spíše jako nebezpečí nebo skvělou příležitost? Pojďme se zeptat, jak to vidí zástupkyně a influencerky z řad generace Z, generace, která je známá aktivním životem online a po celý život využívající komunikační a mediální technologie k získávání informací i sdílení vlastních poznatků a myšlenek. Co konkrétně účastnice naší panelové diskuze nabízejí svým sledujícím? Jak si vyhledávají a ověřují informace? S čím se v online prostoru potýkají, co vnímají jako jeho silné a slabé stránky?
Veronika Batelková, Johana Bázlerová, Rozárie Haškovcová, Veronika Nováčková a Kateřina Špalková (moderuje Petr Doubravský)
MÝTY A OMYLY V OCHRANĚ PŘÍRODY
Ochrana přírody je opředena nejrůznějšími legendami zvanými urbánní mýtus. Častá je legenda, že ochránci přírody vypouštějí zmije do přírody. Tyto pověsti vznikly podle francouzského sociologa J.-N. Kapferera již v roce 1976 ve Francii a odtud se šířily do okolních zemí. Říká se jim „Viper Release Legends“ a dají se objevit téměř ve všech evropských zemích. Struktura městské legendy je stavěna tak, aby posluchač uvěřil, že příběh je skutečně pravdivý a jako pravdivý je také předáván dál.
Mojmír Vlašín
Přestávka na oběd
KRITICKÉ MYŠLENÍ V MEDIÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ
Abychom budovali udržitelnou a odolnou společnost, je třeba věnovat značnou pozornost rozvoji kritického myšlení. Tím myslíme schopnost chápat, jak jazyk utváří sociální realitu a také, jak jej k vyjednávání o povaze reality využíváme. Zároveň se musíme zaměřit na rozvoj kompetencí souvisejících s povahou současné mediální krajiny, ve které se nové informace vytváří v nepřeberném množství, šíří rychlostí světla a vyznat se v nich se stává prakticky nemožné. Věnovat se budeme tedy i tomu, jak se v současném kyberprostoru orientovat, jak bychom jej měli regulovat (s ohledem na mladé lidi a jejich pohyb v něm) a jaké kompetence potřebujeme, abychom byli schopni v moři informací najít to podstatné a relevantní.
Vítězslav Slíva
CO KDYŽ NENÍ ROZDĚLENÁ SPOLEČNOST, ALE JEN SLOVNÍK?
Co když není rozdělená společnost, ale jen slovník? Co když i boomer může trpět klimatickým žalem, jen používá jiná slova, např. mrzí mě, že ten les za chalupou už není? Co když sdílíme společné strachy, jen je jinak pojmenováváme? Prezentace bude hlavně o tom, jak komunikovat odpovědnost vůči přírodě, kterou jako lidé máme. Zaměří se i na dezinformace, které mají tendenci se šířit pomocí hněvu, jenž může být způsoben tím, že vás někdo z něčeho vynechá (dotace), nebo nechápete, o čem se vás snaží přesvědčit.
Tereza Vodičková
KLIMA A MEDIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ANEB FACT-CHECKING NESTAČÍ
Mediální vzdělávání se v dnešní době pomalu dostává do škol, avšak často se omezuje pouze na samotné ověřování informací, tzv. fact-checking. Ačkoli je to důležitý krok, nestačí k tomu, aby studenti dokázali kriticky hodnotit komplexní témata, jako je např. změna klimatu. Na konkrétních příkladech z oblasti klimatu si ukážeme, jak tyto chyby ovlivňují naše vnímání a rozhodování a co s tím můžeme dělat.
Veronika Batelková
Přestávka na kávu
SPOLEČNÁ ŘEČ – JAK PŘIVÉST K ROZUMU (NEJEN) ODPŮRCE KLIMATICKÉ ZMĚNY?
Asi ve svém okolí máte někoho, kdo věří a šíří nesmysly o klimatické změně nebo jiných tématech. Možná jste se s nimi zkusili i bavit a přesvědčit je, že se pletou, pomocí rozumných argumentů a dat. A nejspíš jste s nimi moc nepochodili. Ve své přednášce budu mluvit o tom, proč rozumné argumenty tak často selhávají, ale hlavně vysvětlím tipy, jak na to jít jinak, najít společnou řeč a vytvořit vhodné podmínky pro změnu názoru.
Lukáš Hána
O KLIMATU VĚCNĚ A LIDSKY: ZKUŠENOSTI Z PRODUKCE PODCASTU 2050
Podcast 2050 jsme začali tvořit se záměrem přinést do prostoru komunikace klimatické změny pohled, který bude věcný, středový, založený na datech a zároveň lidský, empatický a zdravě optimistický. Po třech letech produkce, zhruba 70 epizodách a množství přednášek, workshopů či konferencí s vámi chci sdílet základní stavební kameny naší tonality a komunikačního stylu a diskutovat jejich přínos dekarbonizaci a společenské transformaci.
Petr Holík
AUTENTICKÁ KOMUNIKACE: JAK BÝT OPRAVDOVÝ V DNEŠNÍM SVĚTĚ
Jaký je rozdíl mezi nepravdou a lží? Stačí říkat pravdu k tomu, abychom byli autentičtí? Proč je být sám sebou důležitější než jen být šťastný? Proč je opravdovost důležitější než pozitivita? Jaké praktické kroky můžeme podniknout pro posílení autentické komunikace s druhými? Je náš současný svět připravený na lidi, kteří říkají, co skutečně cítí a myslí? Ve své prezentaci nás filosof a gestalt terapeut Bohuslav Binka provede labyrintem manipulace, lží, nepravd, pravdy a autentičnosti.
Bohuslav Binka